
Charliemu jsou skoro tři měsíce. Od dvou měsíců je bez matky a její výživy a péče. Charlie (Čárli) je kocourek. Má ještě sestřičku s indickým jménem Chandra (Čandra - luna) - ta se má pořád k světu… a další černá sestřička pojmenovaná po indiánsku Cheetah (Číta - pardál) je už u velké Kočky - zakousl ji sousedovic pes.
Charlie byl u maminky velký bojovník a pohodář. Když jsme si ho se sestřičkami vzali k nám, začal být smutný, apatický, málo žral a hubnul. Nehrál si, žalostně mňoukal, hledal mámu a kdykoliv jsem byl na blízku, chtěl se mazlit. Měl silný průjem, voda z něj prakticky stále tekla. Pochopil jsem, že mu musím pomoci jako homeopat. Dal jsem mu do pusinky 3 kuličky Pulsatilla 1000 a od druhého dne to byl jiný chlapík. Začal žrát jako o závod, hraje si s Chandrou, skáče na ní, číhá, přepadává, oči jsou šelmovské, ne už tak smutné. Ožil, průjem ustal. Je to asi 10 dní a už dohnal svou váhu…
Stačila jedna dávka. Takhle to funguje i u malých dětí. Ale když je dítko v tak zuboženém stavu, k celostnímu homeopatovi se většinou nedostane… Vláčí ho po klinikách a tak má před sebou různé neveselé scénáře. Tak pamatujme na Pulsatillu, myslím, že ji potřebuje hodně dětí i zvířátek…
PS: Chtěli jste na mě bílé čumáčky od jogurtu… tady je Charlie s čumcem od karí. U nás kočky papají karí rýži s masíčkem…tak furt žlutý ksiftíky…jako v Indii a na Srí Lance věčně žlutý a mastný klávesy na počítači - jí se tam rukama…
Dr. Tomáš Lebenhart