Rozsah a způsob poskytování péče o zdraví: Služby poradny jsou poskytovány v rozsahu § 2636 - § 2651 zákona č. 89/2012 Sb. (zákon občanský zákoník), Služby poradny… nejsou poskytovány podle zákona č.372/2011 Sb. (zákon o zdravotních službách)
novár.gif
lll.gif
lll1.gif
lll2.gif

Kontakt

Telefon: 378 606 808

 
Regenračné centrum

Kalendář

Anketa

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3917 | 88%)
Ne (269 | 6%)

Gatti si z výšky asi sto metrů povšiml zaparkovaného černého sporťáku, dvou mužů v černých oblecích a černými brýlemi s mobily na uchu. Jeden dokonce zdvihl sveřepý obličej k odlétající helikoptéře… Potlačil americké gesto, které si velmi rychle kdysi osvojil na letecké základně, a ponechal všech pět (prstů) pohromadě. Než příistáli na Aeromedical transporti - regio Sicilia, na severním okraji města, vyřídli pár mobilních hovorů. Bez zbytečného vysvětlování a ztráty drahocenného času (kdo pracuje v urgentní péči, závod s časem vnímá nejostřeji a také čas patrně nejlépe umí neztrácet) se rozloučil s piloty spíše gesty a bohatou mimikou, (což pro Sicilana není nic obtížného), což bylo v tom kraválu celkem přirozené.

Než chytil taxi, stihl další dva hovory. Vystoupil u pobočky Banco popolare siciliano a vběhl dovnitř. Po dvou schodech vyběhl do druhého patra. Il direttore významného klienta očekával a ihned jej přijal. Pracovali rychle, přesně, profesionálně. Gatti podepsal několik zmocnění, trvalých příkazů a finančních převodů. Ředitel mu osobně vyplatil hotovost 150 tisíc Euro, většinou v nominální hodnotě 500. Na nic se neptal. Za deset minut Gatti již sbíhal ze schodů a i v tom chvatu s jiskrou v oku se na vteřinku zasekl a s galantním pokynutím paže dal přednost štíhlé, velmi dobře oblečené ženě podobného věku, jež rázně vcházela do banky. Kdyby to instinktivně neudělal, nejspíše by ji srazil na zem. Tak měl na spěch. Ano, Gatti prchal… Stačil ovšem registrovat jemné polovysoké kozačky z velbloudí kůže, a nádherně vyrýsované, opálené svalstvo mezi jejich okrajem a olivovým kostýmkem a sluneční stoeurové brýle posunuté do černých vlasů s postranním krátkým copem. Věnovala mu letmý aristokratický pohled a s mírně zakloněnou hlavou a o to více vypjatým poprsím energicky kráčela k výtahu.

Ten, kdo vyrůstal v prostředí tradiční mafie, zcela přirozeně nepodceňuje situaci, kdy poruší její nepsané, leč po generace platné zákony – navíc tak hrubým způsobem. Prchal i před policií a úřady, neboť porušil i jejich pravidla. Byl ve stavu Belladona – nesmetl málem „krásnou dámu“ před okamžikem ve skleněných dveřích…? Zběsilý běh o život, odsouzenec ještě s provazem na krku utíká z popraviště… rychlý pulz a lesklé oči. Intenzita soustředěná do okamžiku. Zanícení – akutní obrana, horečnatá akce, obrana, vzpoura imunity… Takto by jej hodnotil zkušený homeopat, jeho někdejší spolužák, který později vystudoval homeopatii v římské Scuola di medicina homeopatica. Dr. Gatti, muž tvrdé manuální praxe, svým hlubokým instinktem a přirozeným spojením se svými pocity a světem energií, tuto myslí neuchopitelnou lékařskou disciplínu neodsuzoval, jako většina jeho kolegů. Položil si prostou otázku: Fa? A odpověď zněla: Si. (Finguje? Ano.) Tím to pro něj bylo vyřízené. A mimochodem, ta dáma by patrně – pokud by navštívila konstitučního homeopata, vyfasovala Platinu.

Obešel několik bloků s bedlivou kontrolou projíždějících vozů i proudících chodců (Stav Arsenicum album – vše je nutno míti pod kontrolou, je to otázka přežití, nikomu nelze důvěřovat…). Prošel úzkým průchodem a vstoupil do zastrčeného malého baru Laghetto delle streghe – Jezírko čarodějek. Snad každý v Palermu, ale i v Neapoli či Bari, měl místečko, kde se může sejít s kýmkoliv v naprostém utajení… Majitel byl vždy z těch, kdo ctil omertu. Sicilský zákon mlčenlivosti… Většinou starší drobný muž s absencí jakéhokoliv výrazu v úzké tváři. U rohového stolku tam již seděla jeho hospodyně nad espressem s očima na vrch hlavy. Pod stolem mezi nohama velký napěchovaný batoh. Enzo si tiše přisedl. V baru byli sami. „Un aqua“, pokynul šedivému barmanovi s vizáží potkana, co vychází do ulic

až po setmění. Ten, automaticky pochopil situaci a pomalým krokem přinesl litrovou lahev Vitél a neotevřenou ji podal svému hostovi. Pak učinil němé gesto, kdy spojil palec a ukazováček pravé ruky a pohnul jí od středu asi o deset centimetrů do strany, zbylé tři prsty jako vějíř vzhůru. Gatti učinil totéž.

Své hospodyni a kuchařce vysvětlil, proč musí na čas zmizet a proč i ona by měla opustit jeho dům. „Běž ke svým rodičům na venkov. To je pro tebe.“ Podal jí svazeček bankovek. „Grzaie, dottore, grazie molto“, sklonila šedivou hlavu. Peníze zběžně, spíše ze zdvořilosti přepočítala a oči se jí zaleskly slzami vděku. Bylo to dvacet tisíc Euro. „Já tobě děkuju za ty nekonečné pochoutky, toskánské a lombardské speciality a mateřskou péči a starostlivost. Za diskrétnost, trpělivost a neviditelnost vůči těm eskadronám žen a dívek…“ Usmáli se. „Bude se mi stýskat…Ozvu se brzy.“ Gatto na ni hluboce pohlédl a položil jí ruku ze zadu na hlavu. Slzy jí tekly po tváři plné mateřských znamének a pigmentových skvrnek. Lékař si vzal batoh, pružně se zvedl a zamířil k baru. Položil na něj padesát Euro. Namířil si proti zavřeným očím ukazovák a prostředník pravé ruky. Otevřel oči a krátce upřel pohled na majitele. Pak si ukazováky krátce ucpal uši. Oba sotva znatelně přikývli. Potkan nehnul ani brvou. Skočil si na toaletu, kde se převlékl do sportovního, „turistického“ oblečení a obtěžkán batohem a sportovní taškou vyšel na ulici.

Emočně se odpojil od Palerma, od Sicílie, od Itálie, od své kliniky… Připadal si jako člen tajného komanda se zvláštním úkolem, kdy v případě neúspěšné mise a jakéhokoliv pochybení dají od něj všichni nadřízení ruce pryč a on zůstane sám se svou odpovědností. Homeopatická situace Aurum metallicum… Úkol na hranici možností s vědomím, že nesmí selhat. Jinak je konec! Před sebou měl další postupný cíl. Airoporto internacionale di Palermo. Letiště.

„Vai, vai, vai!“, křičel na mladého řidiče. Jeď! Jel rychleji než ostatní auta, ale snažil se dodržovat předpisy. Gatti vytáhl stoeurovku a levou rukou mu ji dal před oči. Chlapec si ji zasunul do kapsičky košile a jízda se rapidně změnila. Starý Mercedes při stošedesátikilometrové rychlosti vibroval a v zatáčkách vydával podivné zvuky. Před budovou letiště zpomalili. Projížděli mezi městskými autobusy a hustým provozem. Na druhé straně silnice viděl projíždět vlakové soupravy. „Casino“, poznamenal mladík za volantem a svůj povzdech doprovodil typicky italským gestem bezmocně pozdvihnutých paží. Casino je slangový italský pojem pro hustý a zmatený provoz. Jeho řádný překlad – domeček, či v přeneseném významu herna, jaksi nedává cizinci smysl. Ale zatím jsme ještě na Sicílii… V tom ruchu stačil zaregistrovat černé Lamborgini stojící nedaleko postranního vchodu do odletové haly. Během tří vteřin se rozhodl. „Jedeme dál! Tranquilo, piano… klidně, pomalu.“ Řidič zdvihl obočí, pustil na pár vteřin volant a beze slova ukázal dlaněmi před sebe. „Si! Andiamo! Diretto!“ A tak jen projeli. Asi kilometr za letištěm zastavili a mlčeli. Pak se Gatti nadechl. „Jedeme do přístavu!“ Al´porto!

Za necelou hodinu seděl Enzo Gatti v přístavní restauraci Trattoria Virgo mare s palubním lístkem do Cagliari na jihu Sardinie. Lassagne spláchl 10,5% suchým červeným vínem a s příjemným pocitem v žaludku i hlavě opustil Mořskou pannu a vydal se obklopen „dalšími“ turisty a různou omladinou na kymácející se parník HORIZONTO ADZURRO. A tak se náš Sindibád vydal vstříc svému osudu, vstříc modrému horizontu nových nadějí…

Do velkého přístavu loď dorazila již za tmy – což bylo dobře. Gatti se rychle zorientoval a za chvíli seděl v dalším taxíku, který řídila statná žena ze starého rodu Sardů. Vezla jej na letiště. (Pro změnu opět airoporto). Ano, pokud máte v kapsách dostatek hotovosti, a navíc mluvíte italsky a navíc

s jižním akcentem, vše jde jako po másle – i v těchto poněkud ležérních a svéhlavých končinách… Cestou si s ženou trochu povyprávěl. V podstatě si vyměnily dva neuvěřitelné příběhy. Nakonec žena, jež unikla v rybářské bárce otroctví v nedalekém Alžírsku, nepřijala od Gattiho ani vindru. Políbili se jako manželé, jež mají již odrostlé děti (oba bezdětní) a Enzo bez zaváhání vkročil do další etapy svého rescue plánu. Před odletovou tabulí se rozhodoval, kam vlastně poletí. Improvizace jak víno. Nepředvídatelnost a divokost kořisti je vždy nevýhodná pro jakékoliv hledače a lovce. Superinteligentní magor je prakticky nepolapitelný. To ví každý policajt. Chcete zažít opravdové dobrodružství? Travel agency Gatti – Gatti vás nikdy nezklame. Leťte s Gatii! Takový slogan maně prolétl hlavou chirurgovou… Byl to holt vtipálek, pokud jste si toho ještě nestačili všimnouti.

Gatti rozvažoval. Plánoval složitou operaci. Chirurgický přístup, rizika versus prospěch. V první fázi šlo o přežití. Ostatní jsou v tuto chvíli detaily. Někdy je třeba na ulici zlámat pár žeber, aby srdce udrželo krevní oběh a zásobování mozku. Žebra se na rozdíl od mozku zahojí. Studoval odlety a názvy měst. Věděl, že sicilská mafie Cosa nostra má na jisté úrovni styky a výměnu informací s kalábrijskou N´dranghetou i neapolskou Camorrou. Tušil, že konkurenční bossové jsou schopni protislužby… Mimo Itálii si drželi svá nedotknutelná teritoria, a i když se respektovali, nikdy nespolupracovali. V podstatě si rozporcovali Evropu dle osvědčené moudrosti římských imperátorů – Divide et impera! (Rozděl a panuj). Měl by si vybrat destinaci, kde Cosa nostra nemá vliv… Jeho zrak se zastavil na digitálních písmenech PRAGUE. Poletí za více než tři hodiny. Krátké mezipřistání je ve Vídni, takže ne v Itálii. (Perfetto!). Vzpomněl si, že v antických lázních kdysi starší muži probírali zahraniční politiku a zmiňovali se o La Republica ceccoslovacaca. Asi dva měsíce po sametové revoluci dostala N´drangetha z nejvyššího centra pokyn: Hned tam jeďte a kupte, koho můžete. A tak se prý i stalo. Byl to placený „únik“ informací z italských tajných služeb, jež mnohem později pronikl do médií. Zakoupil si letenku. Economy nebyla k mání, vzal si tedy business class. Letuška se neubránila úsměvu při pohledu na jeho pantofle, kraťasy a batožinu. Sedl si do Sbarro café a vyndal si v klidu iPad, nový mobilní telefon a podruhé překontroloval všechny doklady a kreditní karty, jež mu hospodyně vložila do jedné kapsy khaki rance. Poprvé si to v rychlosti překontroloval v taxíku při odjezdu z baru u potkana. Nechtěl to činit před ní. Dobře ji znal a asi by ji svou kontrolou urazil. V úzkých rodinných kruzích Sicílie prostě platí, co se domluví. Ale zase z druhé strany, Gatii neletěl na ryby…

Popíjel espresso a svou oblíbenou plechovku SANPELLEGRINO Aranciata rossa. Prohlížel si v iPadu mapu Prahy a různé možnosti ubytování. Dokonce si našel slibný krámek s italskými delikatesami v obchodním centru s tak slibným názvem – Andel. Letadlo společnosti Alitalia se ze země odlepilo před jednou v noci. V bus-class si po dvou Hennessy sklopil sedadlo a usnul. Ano usnul. Další podivuhodností bylo, že necítil žádnou zlobu vůči chlápkovi, kterého musel omráčit, aby si zachránil holý život. Nezlobil se na zvíře, jež chtělo sežrat jeho srdce. Dokonce ještě před odletem volal na neurochirurgickou kliniku, jak dopadla operace. Nepředstavil se a službu mající lékař mu pouze sdělil, že operovaný žije a je v jejich pooperační péči. Víc vědět nepotřeboval. Dr. Gatti prostě neměl v hlavě místo na zlobu. Nebral nic vážně. Ani sebe. Pokud nic neberete vážně, zlobit se prostě nedokážete. Nebyl vážný člověk. Byl velmi odpovědný, rozhodný i přísný. Uvědomoval si, že podstata života není vážnost a že vážní lidé jen přežívají… Velmi si života vážil, vážil si každého člověka i sebe. Nemělo to ale nic společného s vážností a absencí věčné hry. Enzo Gatti byl vášnivý hráč života. Než usnul, nepřemýšlel o tom, co bude. Jen si pro sebe, mírně opilý řekl: „Bravo, Enzo. Bravissimo!“

Než opustil v probouzející se Praze letadlo, stihl sbalit krásnou českou letušku se světlehnědým mikádem a útlou šíjí. Mohlo jí být kolem třiceti. Měla newyorský přízvuk – rok a půl žila v NY, kde

pracovala pro NorthEast Airlines. Gatti loveckým instinktem nacítil její mentální nasměrování a několika trefnými větami o výhodách a nevýhodách života v Brooklynu + nevinným až soucit vyvolávajícím výrazem ji sbalil takovým způsobem, že si jej z Ruzyně odvezla rovnou do svého pražského bytu na šestce. A tak se náš sympatický, unavený a rošťácký Dr. Gatti nakvartýroval do 1+1 v Divoké Šárce.

Milý přátelé. Tak jsme se zase trochu posunuli… v Praze se nám příběh teprve jak se patří, rozjede. Ale nebude to hned, neboť je třeba se podrobně seznámit s jednou ženou… Momentálně je v Tel Avivu, ale v Matičce měst se ocitne v pravý čas. Hlavně, Madonna mia, nikde nevyprávějte, že se Dr. Gatti utábořil v Praze. Hlavně ne na Sicílii. Ctěte omertu, prosím. Grazie.

Tomáš Lebenhart

Obrázek týdne
stažený soubor (25).jpg
Vtip týdne:
stažený soubor (24).jpg
Poslední změny na stránkách
Návštěvnost
Přihlášení
Vyhledávání na webu


Magie, bylinky, čakry, kameny a další zajímavosti zde:




Tyto stránky vytvořil na systému WEBGARDEN






Doporučuji:


Name
Email
Comment
Or visit this link or this one