Rozsah a způsob poskytování péče o zdraví: Služby poradny jsou poskytovány v rozsahu § 2636 - § 2651 zákona č. 89/2012 Sb. (zákon občanský zákoník), Služby poradny… nejsou poskytovány podle zákona č.372/2011 Sb. (zákon o zdravotních službách)
novár.gif
lll.gif
lll1.gif
fotovideo.gif

Kontakt

Telefon: 378 606 808

 
Regenračné centrum

Kalendář

Anketa

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3921 | 88%)
Ne (269 | 6%)

La pistola v rozepnutém podpažním pouzdře byla vyložená amatéřina na tak sebevědomého chlápka. Tedy v kombinaci s tím, že tento takřka intimní detail odkryl. V běžném prostředí by to chyba nebyla. Ale pracovna dr. Gatti běžným prostředím rozhodně nebyla. Stupido uno netušil, koho má před sebou. Nemohl vědět, ale ani vycítit ve své tuposti, že Gatti je ostražitá šelma. Ostražitost, akčnost a improvizační genialita jsou dary chirurga – il Maestra. Jsou jeho denním chlebem. Používá je, jako se jiní dokážou bravurně pohybovat v ranním palermském ruchu na skútru či ve velké kuchyni la ristorante v pravé poledne. Il dottore nostro, jak již můžete s předchozího textu vytušiti, byl mistrem okamžiku – na sále i kdekoliv jinde…

Natažená pravice nevítaného návštěvníka již evidentně umdlévala. Toho Gatti automaticky využil při své bleskové strategii. Vytáhl z kapsy požadovaný mobilní telefon a dále předstíraje značnou nervozitu (o stupeň vyšší než ve skutečnosti byla), stalo se, že mu malý, hladký přístroj vypadl na zem, poblíž tlusťochovy levé nohy. Ten znechuceně nechal uvadnout pravou paži a netrpělivě nastavil levou – čímž zcela odkryl podpažní pouzdro s revolverem. Gatti tento scénář předpokládal, jelikož mu bylo jasné, že dokud gangster nedostane požadované, svou prdel z měkké pohovky nezdvihne. Na to se bude muset vzepřít oběma rukama. Že by ten idiot rychle sebral mobil z podlahy, to nepřicházelo fyzicky ani principiálně v úvahu. Chirurg se rychle sehnul a servilně mobil zdvihnul. Potřeboval však, aby se jeho levá paže pozdvihla o něco výše, jako by v nacistickém pozdravu. Postavil se asi na půl metru k němu a zadíval se na displej, jako když si chce ještě rychle něco přečíst. Návštěva okamžitě učinila požadované. Takřka jak Mussolini. „Subito!“, zařval, ztráceje trpělivost s nešikovným doktorem. „Dělej ty sráči! Nic na mě nezkoušej.“ Masitá zpocená dlaň chňapla po telefonu a Gattiho pravá ruka v témže okamžiku s úhoří rychlostí a přesností uchopila pažbu nezajištěné zbraně. Tlustoprd měl doktorův mobil, muž s tělem leoparda a ocelovým pohledem zas mafiánovu pistoli. Bravo! Každý měl tedy to, co chtěl. Zákon divočiny. Věčná hra lovce a kořisti. Lovec je nepředvídatelný, kořist se chová předvídatelně. Hádej, milý čtenáři, kdo se tu divil a komu až komicky spadla čelist. Bezmezný údiv trval jen pár vteřin. Gatti věděl, že stisknul stopky a jejich vteřinová ručka se nemilosrdně rozběhla. Byl zvyklý na nemilosrdný závod s časem…

Ocel chladné akce na hraně života a smrti se změnila v další kov. Ve rtuť! Mercurio. Mercury. Quick silver, chcete-li po americku. Energie úniku. Zkuste uchopit kuličku tohoto lesklého kovu. Pokud budete vytrvalí, můžete tím strávit zbytek života. Těžký kov v tekutém stavu. Symbol nepolapitelnosti a divoké svobody. Dr. Gatti stal se rtutí… Neměl jinou volbu. Musel jednat a neztrácet drahocenné vteřiny. Musel uniknout chapadlům rozvětvených sicilských rodin. Tato hra mu byla blízká. V privátním životě býval na jejím opačném konci… Roztomilá americká či skandinávská studentka, volně a nevázaně brouzdající ulicemi a uličkami Palerma tuto volnost zpravidla ztrácí během několika málo minut – pokud někde narazí na dr. Gatti a padne mu do oka, jak se říká. Lovecké mistrovství může tak někdy spočívat v nekonání, ve hře energie a slov. A tak se rtuťovitý vzdor rychle vypaří a mladá žena se stává molekulami čehokoliv, co se ochotně slučuje a vytvoří chemickou vazbu. A to sama od sebe a se vzrušující radostí. Zde byl Gatti však zcela netradičně v pozici psance, tedy potenciální kořisti. Příliš mnoho myslivců na jednoho zajíčka či kocourka. Troppo, troppo… troppissimo.

Nežli stačil mafioso něco zablekotat, praštil ho pažbou jeho revolveru do místa těsně nad kořenem nosu. Trochu zachrochtal a zůstal sedět s nepřirozeně zakloněnou hlavou a očima ještě v údivu hledícími ke stropu za ním. Ústa zůstala otevřena a sliny volně vytékaly. Gatti bezvládné tělo uložil na bok do stabilizační polohy, jak byl profesně zvyklý. Hlavu rychle podložil polštářem. Nechtěl po sobě zanechat další mrtvé. Změřil puls a pro jistotu ho praštil pažbou ještě jednou, tentokrát do spánku, dostatečně vysoko, aby neprolomil tenké místo spánkové kosti mezi jařmovým obloukem a uchem. Pak se ujistil, že je zbraň zajištěna a zasunul si ji do kalhot vlevo od spony opasku, pažbou samozřejmě doprava. Stiskl tlačítko intercomu a řekl stručně: „Come, Macchiata. Subito!“ Téměř okamžitě (subito) se pootevřely dveře a v jejich mezeře se objevila vyděšená hlava asistentky. Její dramatické oči nebyly a nemohly být nikdy vytřeštěnější. „Tranquilo“, usmál se lékař. „Zamkni, sedni si a poslouchej“, řekl stručně. Za deset vteřin La Macchiata seděla za jeho psacím stolem, připravena psát, jen její skvrnité oči neustále ujížděly do krajní polohy směrem k pohovce. „Klid“, zopakoval konejšivě Gatti. „Tutto e a posto.“ Vše je jak má být… „Dorma dolce.“ Sladce spinká.

Gatti diktoval pokyny, telefonní čísla a při tom se převlékal. Macchiata s bušícím srdcem zapisovala rychlé a přesné pokyny a občas hystericky povzdychla… „Madonna mia.“ Gatti zajistil přes různé telefony odvoz matky a dalších členů rodiny na bezpečné místo mimo Sicílii do domu svého kolegy pod ochranu kalábrijské ´Ndrangethy. Mezitím vyřizoval telefony s bankéři. „Za čtvrt hodiny tu chci mít vrtulník. Poletím s akutním mozkovým krvácením do Messiny.“ Vyděšená asistentka zdvihla hlavu a beze slova ukázala prstem na pohovku. „Si, certamente“, utrousil uznale Gatti.

„Alora, cara, verso l´ascensore adeso.“ Půjdu se podívat k výtahu, drahoušku. „Kolik jich tam je?“ Macchiata s vážnou tváří ukázala ukazováček. „Bene, aspeta qui“, počkej tady. Gatti již v bleděmodrých džínech, bílé košili a béžovém saku s pistolí v ruce vyrazil prázdnou chodbou k výtahu, který byl za rohem. „Ciao!“, zvolal na vysokého stokilového mladíka s rozepnutým sakem. Nataženou pravicí s pistolí mu mířil na břicho. Olověnou vestu muž neměl, nešel do ostré akce. Šli si jen s bossem vyzvednout jednoho zatracenýho doktůrka. Otevřel ústa a mimoděk zdvihl paže ohnuté v loktech. Vyrazil ze sebe pouze překvapené „E?“ „Kdo řídí Lamborghini?“, chtěl vědět Gatti. „Capo. Nikomu ho nepučí“, téměř si postěžoval poskok. „Další auta?“ „No, solamentne questo nero“, jen to černý, odvětil poslušně. „Je někdo dole u vchodu?“, pokračoval výslech u výtahu. Mladík jen neochotně přikývl a zdvihl dva prsty. Gatti rychle přemýšlel. Moc lidí… vrtulník bude jistější. „Andiamo!“, zavelel a odvedl jej kousek před sebou do své pracovny. Prošli kolem rozvibrované asistentky. „Nepozdravíš?“, výhružně řekl Gatti. „Buon giorno, segnora“, pozdravil poslušně gengstřík. Doktor úmyslně pouštěl hrůzu. Vsadil vše a hrál vysoko. Vyděšená Macchiata, v domnění, že to platí i pro ni, rozvněž, poněkud komicky, odvětila „Buon giorno“. „La pistola, il mobile“, nařídil a ukázal na svůj pracovní stůl. Stále mu mířil na trup. Vnímal, že má-li co do činění s profíkem, je psychologicky výhodnější mířit na střed těla a nikoliv na hlavu. Profíci by měli vědět, že se vynervovaný amatér do hlavy nemusí trefit. Ale když vyprázdní zásobník do břicha a hrudi, těžkému problému se vyhnou sotva… „Lentamente, amico meo“, pomalu kámo, vybídl jej Gatti, jak to viděl v televizi. Chlap s nešťastným pohledem těkajícím ke krvácejícímu bezvládnému šéfovi, pomalu vyndal pouzdro s krátkou zbraní a pak i mobil. Takřka s úklonou věci položil na stůl a čekal, co bude. Jasně cítil, že je ve vzduchu velkej malér. S mafií si na Sicílii nelze takto zahrávat. Ten doktor je úplnej magor nebo je taky od nás, přemýšlel. Ani jedna varianta se mu nezamlouvala… Gatti sebral mobil a zbraň a hodil do tašky. Pak jej ještě „profesionálně“ prošacoval, aby se ujistil, že nemá další zbraň či telefon. Neměl.

Oba muži na sebe hleděli a uvědomovali si, že oba dobře vědí, že se může stát úplně cokoliv a to ihned. Oba také věděli, že lékař musí co nejdřív zmizet. A to daleko. Odzbrojený mladík si to dokonce velmi přál. Nejraději by dokonce zmizel s ním… Prekérní situace se tomu říká. „Tvuj šéf je pěknej idiot. Podívej se na něj“, neodpustil si Gatti. Jeho orangutan hleděl beze slova před sebe, jako by se ho ta slova nijak netýkala. „Jestli spolu ještě někdy budete mluvit, tak mu řekni, že jeho dceru ke mně přivezli prakticky mrtvou a já udělal úplně všechno pro to, abych ji zachránil. Takový nasazení byste mi mohli vy dva jen závidět.“ „Sicuro“, pohnul rty orangutan. Jasně. „Ted se postarám o kápa. Přijede ambulance a povezeme ho na sousední neurologickou kliniku. Trochu si rozbil hlavu, nešika. Tam ho předám a půjdu si po svých. Jdi dolů a počkejte tam na nás. Můžete jet za náma. Ale mám dvě pistole a je mi všechno fuk. Bacha na to. Vai!“ Vypadni! „OK, tutto claro.“ Chlap vycouval s neurčitou směsicí úcty a sympatie a s Macchiatou se opět zdvořile pozdravili.

Enzo Gatti udělil další pokyny věrné asistentce a sedl za počítač. Soustředěn, sespal operační protokol zemřelé dívky a návrh na soudní pitvu. Pak vyhotovil překladovou zprávu pro Neurologickou kliniku v Messině dle dokladů, které našel v náprsní kapse saka otce zemřelé. Vstal a prohlédl muže ve své pracovně stále ještě v bezvědomí. Dýchal přerývaně, pulz slabší, rychlejší. Posvítil na jeho zornice. Levá zůstala i po osvitu rozšířená. Oči nyní hleděly poněkud vlevo. Příznaky krvácení do mozku! Dobře znal neurochirurgické pravidlo: Nemocný vždy hledí k ložisku. Jeho křehké cévy nevydržely. Dr. Gatti okamžitě přehodnotil plán. Převoz vrtulníkem je za těchto okolností kontraindikován. K pacientovi s krvácením do mozku musí letět neurochirurg! „Macchita!“, zvolal přes dveře. Když vstoupila, vyslechla nové informace. „Překlad na neurologický příjem, volat neurochirurga ve službě. Traumatické krvácení do levé hemisféry. Při převozu infuze fyziologického roztoku s vitaminem K1 a do kanyly 80 mg Medrolu.“ „Už letí vrtule“, připomněla asistentka. „To je v pořádku… letí pro mě.“

O chvíli později Gatti vyšel ze své již prázdné pracovny a s velkou taškou přes rameno směřoval k postrannímu schodišti. Na konci široké chodby stála početná skupina zaměstnanců kliniky – jistě již zasvěcených a čekala na něj. Zastavil se. Špalír bílých lékařských kalhot a sesterských podkolenek i bleděmodrých kalhot pomocného personálu. To nečekal. Položil tašku na zem a chvíli na skupinu hleděl, obličej po obličeji. „Adio, tutti brutti!“ Výraz drsňáci (brutti) z jeho úst zněl laskavě až obdivně. Popadl tenisovou mechově zelenou tašku s bílým nápisem PARIBAS, hodil si ji opět přes rameno a pružně vykročil ke schodišti. „Enzo! Enzo!“ zaslechl ženské výkřiky. Ještě se otočil a zamával: „GRAZIE MILLE…“ Mnohé oči nezůstaly suché, a troufám si odhadnout, že by se totéž dalo říci o některých kalhotkách… Vyběhl postranním schodištěm na střešní heliport. Červená helikoptéra právě dosedala a ve větru se trochu točila. Gatti, v hlubokém předkonu, zabušil na dveře. Letecký záchranář otevřel a tak Gatti nasedl a přibouchl dveře hlučícího stroje. „Kde máme pacienta?“, ptal se logicky vousatý muž v červené kombinéze. „Jeho stav se před chvílí zhoršil. Bude operován zde.“ Oba muži ve vrtulníku rozhodili ruce v typickém italském gestu – s tím nic neuděláme. Gatti se naklonil ke staršímu pilotovi: „Vezměte mě na základnu.“ Muž zaváhal. Ale po chvilce i přes černé sluneční brýle spatřil v očích chirurga něco mimořádně naléhavého a osobního. Gatti sepnul ruce. „Prego.“ „Va bene“, zakroutil hlavou pilot. „Když mi to podepíšete…“ a naznačil pravou rukou psaní – ještě nežli se vznesli k nebi…

OK. Nechme našeho doktora nějakou dobu ve vzduchu. Bude mu tam asi lépe než na zemi. Na té horké sicilské zemi… Arivederci.

Tomáš Lebenhar

Obrázek týdne
stažený soubor (29).jpg
Vtip týdne:
stažený soubor (1).jpg
Poslední změny na stránkách
Návštěvnost
Přihlášení
Vyhledávání na webu


Magie, bylinky, čakry, kameny a další zajímavosti zde:




Tyto stránky vytvořil na systému WEBGARDEN






Doporučuji:


Name
Email
Comment
Or visit this link or this one